Rozmazaná současnost WebKitu

Martina naprosto nadchlo vykreslovací jádro WebKit v prohlížeči ovocnářské firmy. V závěru svého příspěvku Safari jde pro nás si Martin všímá elegance jediné a poměrně malé knihovny obsahující většinu funkčnosti WebKitu. Předpokládá rostoucí zájem o WebKit ze strany vývojářů zobrazujících obsah webového typu v rámci vlastních desktopových aplikací. S podmínkou přenosu WebKitu i na Linux neváhá věštit WebKitu jeho slavnou přenositelnou budoucnost a zároveň poslat Gecko na cestu zapomnění. Ač se mi vize temné budoucnosti Gecka vůbec nelíbí, je pronášena dlouholetým evangelizátorem technologií Mozilla.org a má velmi racionální základ. Pokud se oprostím vlastní nostalgie a emocí, jsou pro budoucnost Webu důležitější schopnosti vykreslovacích jader a prohlížečů něž jejich historie a jména.

Může přesto budoucnost WebKitu vypadat jinak? Určitě může. Dnes nedokážeme přesně odhadnout, jaké plody a kdy skutečně přinese Mozilla 2 či zda Opera obhájí svou dominantní pozici na mobilních zařízeních. Kromě mnoha možných zvratů na poli webových prohlížečů existuje již dnes pár detailů, které mohou u iracionálních uživatelů hrát významnou roli – ať již úspěch iPhone posilující Safari i na desktopu či naopak uspěchaný start Safari na Windows plný kritických a bezpečnostních chyb.

Jeden z podstatných detailů popisuje Joel Spolsky ve svém příspěvku Font smoothing, anti-aliasing, and sub-pixel rendering. Všímá si odlišné filozofie vykreslování fontů u Microsoftu a u Apple. Zatímco Microsoft považuje za prioritu čitelnost a ostrost textu a je pro ně ochoten obětovat věrné zobrazení písma, Apple pro svou historickou spřízněnost s oblastí DTP preferuje věrnost předloze písma i za cenu lehkého rozmazání písma. Ač chápu výhodu algoritmu Apple v publikačních nástrojích s výstupem končícím převážně na papíru, použít stejný algoritmus pro webový obsah nevypadá jako nejlepší volba.

WebKit si vlastní zobrazovací algoritmus přinesl i na Windows, kde je ale k dispozici nativní algoritmus ClearType. To, co mohou v Apple považovat za dar uživatelům Windows, může být naopak kamenem úrazu. Již při letmém pohledu je text v Safari rozmazanější a tučnější než v Internet Exploreru či Firefoxu. Odlišné a nezvyklé zobrazení textu webových stránek může být podle Joela u části uživatelů Windows důvodem pro odmítnutí Webkitu. A stejně mohou zareagovat i někteří vývojáři dalších aplikací.

Uvidíme na podzim, kolik procent WebKit opravdu nabere.

Doplněno 11. 7. 2007: David Majda si všímá též absence nativních prvků.

Decentní batoh na 15″ notebook

Můj stařičký sportovní batoh dosluhuje a proto bych chtěl pořídit nový, aby v něm notebook byl jako v bavlnce. Toužím po nějakém pevnějším, ne příliš objemném, kompaktním batohu, za který se nebudu stydět na jednání. Pokukuji po tmavších barvách, neboť ne vždy pokládám batoh na naprosto čisté místo. Stanovil jsem i cenovou hranici a to na 2000 Kč.

V těch pár kamenných obchodech, co jsem navštívil, mají většinou k dispozici pouze brašny přes rameno a batohy určené pro studenty – neforemné vaky navržené pro jistotu i s místem na fotbalový míč. Nabídka internetových obchodů je pochopitelně mnohem širší, ale i tak má jeden z nich obvykle jen pár kousků, které odpovídají mým představám a požadavkům. I přes širokou nabídku jsem zklamán – většinou je batoh prezentován jedinou prťavou fotkou a uvedených parametrů je poskrovnu. Asi neexistuje dominantní hráč tohoto trhu, kterému by se vyplatilo batohy pořádně nafotit a popsat. Z pár malých fotek nelze poznat tuhost a nepropustnost materiálu, kvalitu zpracování či jak batoh vlastně sedí na zádech.
Continue reading “Decentní batoh na 15″ notebook”

Višňová marmeláda z pekárny

Předloni dostala Míla pod stromeček domácí pekárnu DOMO-BIELMEIER B 3650. Dárek pochopila tak, že je i s obsluhou a tak od té doby peču doma různé chleby. S radostí, neb není nad probouzení v bytě provoněném vůní čerstvého chleba. Kromě různých druhů chleba umí pekárna i marmelády. Princip je sice triviální, topit a míchat, ale je báječné nemuset marmeládu hodiny míchat. A jak tedy třeba na višňovou marmeládu?

Na jednu dávku potřebujeme 2 kg vyzrálých višní, želírovací přípravek, cukr krupici a nezapomeneme připravit uzavíratelné sklenice. Želírovací přípravkem se rozumí např. Quittin firmy Haas, Džemfix od Vitany, Gelfix od Dr. Oetker, přípravek od Madami nebo klasický Pektogel. Všechny jsou označovány poměry mezi ovocem a přidávaným cukrem jako 1:1, 2:1 nebo 3:1.

Odpeckování višní je temný bod přípravy: určitě vyberte omyvatelné prostředí, oblečte si starší tričko a obrňte se trpělivostí. Odpeckované višně nasypeme do vaničky pekárny a zvolíme odpovídající program. Pekárně Bielmeier trvá marmeládový program hodinu a 17 minut, což je na uvedené množství šťavnatých višní málo. Obvykle tedy pustím program poprvé jen se samotnými višněmi, při druhém běhu přisypu cukr a přípravek.

Po pár hodinách máme vaničku plnou vařící marmelády a slijeme ji do sklenic. Plníme centimetr pod okraj, po jejich uzavření je na pět minut otočíme a postavíme na víčko, po uplynutí zase otočíme víčkem vzhůru. Nezapomeňte sklenice popsat. A je hotovo. Zbyla-li ve vaničce marmeláda, která se nevešla do skleniček, určitě mlsejte, je to lahoda.