Leť, Thunderbirde, leť

Před dvěma týdny začala debata o budoucnosti Thunderbirdu, když Mitchell Baker oznámila záměr najít nové organizační uspořádání pro další vývoj Thunderbirdu. Reagoval jsem rychle příspěvkem Mozilla se chce zbavit Thunderbirdu, Pavel Cvrček ještě rychleji v příspěvku Debata nad budoucností Thunderbirdu, Petr Krčmář napsal úvahu Jak si povede Thunderbird bez Mozilly? a Pavel se k tématu po několika dnech vrátil v příspěvku Debata nad budoucností Thunderbirdu II.

Poznamenával jsem si jednotlivé komentáře, reakce a úvahy lidí z komunity Mozilly, nyní nabízím shrnutí nejdůležitějších a zajímavých myšlenek, které se v nich objevily, i několik vlastních komentářů. Pokud se chcete kouknout pod pokličku světa Mozilly, pojďte si číst se mnou…

Finding a New Home For Thunderbird

Jako první reagoval v článku Scott MacGregor, hlavní vývojář Thunderbirdu. Scott vidí příčinu problémů v různých cestách Firefoxu a Thunderbirdu. Podle něj již Thunderbird neodpovídá měnící se misi Mozilly a proto se ocitnul na vedlejší koleji. Pro budoucí rozvoj Thunderbirdu i jeho komunity považuje jako nezbytnost vlastní cíl a nezávislou organizaci, která by jej k tomuto cíli vedla. Ze tří možností organizačního zajištění představených Mitchell se přiklonil k založení nezávislé konzultační firmy vývojářů Thunderbirdu.

Scott však zúžil misi Mozilly na pouhý Web namísto původního Internetu – to promote choice and innovation on the Internet – skutečná mise (či už jen původní?) boří jeho logiku zdůvodnění nezbytnosti rozdělení cest. Důležitý je především hlas samotných vývojářů říkající “ano, chceme jít vlastní cestou”, který částečně vylučuje spekulace o vynuceném odchodu Thunderbirdu.

Thunderbird Taking Flight

Ben Goodger, hlavní vývojář Firefoxu 1.0, vidí samostatnost jako krok kupředu, k zářivé budoucnosti. Jak americké. Připomíná, že samostatnost znamená větší odpovědnost, zároveň více příležitostí a možností. Odkazuje také na svoji dubnovou úvahu The Autonomous Future? analyzující možný vývoj vztahu projektů jako Thunderbird a Mozilla Corporation. Současnost mu dala naprosto zapravdu.

The Future Of Thunderbird

Pro lidi, kteří se v technologiích Mozilly příliš neorientují, zdůraznil Robert Accettura důležitou věc, která všem okolo Mozilly připadá naprosto samozřejmá: Ať již bude budoucnost Thunderbirdu a Firefoxu jakákoliv, vždy budou sdílet stejný základ kódu, tj. Gecko a další technologie. Robert dále polemizuje s názorem, že pro web jako platformu je e-mail irelevantní. Připomíná myšlenku e-mailu jako univerzálního API i vzácnost služeb umožňující registraci bez e-mailové adresy. Po výčtu výhod a nevýhod jednotlivých variant organizační struktury se Robert věnuje myšlence částečného či úplného vlastnictví libovolné nové organizace ze strany Mozilla Foundation, především jako pojistku zachování cílů Mozilly. Kromě toho navrhuje bližší spolupráci s personálně spřízněnou OSAF a jejím Chandlerem, možná převratným osobním informačním managerem.

Separating Mail from Browser – Again

Robert Kaiser, lídr projektu SeaMonkey, už v nadpisu připomíná, že technologické rozdělení poštovního klienta a prohlížeče již jednou před lety proběhlo, tentokrát přichází organizační. Osamostatnění vidí jako příležitost vystoupit ze stínu přerostlého bratra a přiklání se k vytvoření projektu založeného na komunitě, stejně jako SeaMonkey, Sunbird či Camino. Potřebu organizace vidí snad jen ve vyplácení výplaty Scottovi a Davidovi. Připouští také možnost vzniku organizace podporující více komunitních projektů okolo Mozilly a nahlas přemýšlí, zda by to nemohlo být zajištěno samotnou Mozilla Foundation. Za projekt SeaMonkey, který s Thunderbirdem sdílí základy poštovního klienta a který ze zlepšování Thunderbirdu téměř automaticky těží, slibuje spolupráci s vývojáři.

Robert v jedné narážce říká, že organizace, kde pracuje přibližně 150 lidí na Firefoxu a 2 na Thunderbirdu, nemůže situaci Thunderbirdu vyřešit. Není to úplně přesné. Jak uvedl Asa Dotzler v komentáři pod tématickým článkem MozillaZine, platí Mozilla aktuálně 115 lidí. Z nich 4 pracují pro samotnou Foundation a 111 pro Corporation. Více než stovka zaměstnanců a spolupracovníků se nevěnuje jen Firefoxu, ale zajišťuje servis i pro Thunderbird a komunitní projekty. Finální verzi Thunderbirdu nevidí jen jeho dva hlavní vývojáři, ale také tým zajištění kvality, testeři, technici zajišťující sestavení i samotné vydání. Další lidé se starají o produktové stránky, jiní o stroje, ze kterých je Thunderbird stahován. Nicméně kromě dvou hlavních vývojářů mají všichni jako prioritu stanovený Firefox a v tomto smyslu má Robert naprostou pravdu.

Growing pains – for the community

Alex Vincent při prvním čtení o zvažovaných změnách Thunderbirdu cítil zklamání. Nicméně si nechal věci projít hlavou a rozhodl se Mitchell bránit. Shrnuje smíšené pocity, které se asi mnoha lidem honily hlavou: soustředění se na Firefox a Web dává smysl, zároveň však lidé chtějící dělat více činností než jen brouzdat po Webu. Firefox pro Web, Thunderbird pro poštu, Nvu pro vytváření stránek, Sunbird Songbird pro hudbu či Komodo IDE pro programování. To vše a nejen to je postaveno na technologiích Mozilly, ale jen prvé dva programy přináší Mozilla samotná. Alex se ptá, kolik toho vlastně čekáme od Mozilly? Zda náhodou nechceme z Mozilly udělat všeobjímající organizaci jakou je Microsoft, Google či Oracle?

V druhé části se Alex věnuje vývoji software, který považuje za dlouhodobý a náročný úkol. Chyb a přání je obvykle mnohem více než aktivních vývojářů. Ti navíc preferují problémy, které zajímají či obtěžují je samotné, což je však ve světě software s otevřeným kódem jejich svaté právo. Podle Alexe má i organizace nárok si zvolit, na čem bude pracovat, což Mozilla právě učinila. Případné stesky a vyjadřování nesouhlasu s rozhodnutím problém neřeší, správnou cestou je něco skutečně udělat.

Thunderbird Discussion

Pod prvním příspěvkem Mitchell i na dalších místech se objevilo mnoho komentářů, jejichž témata se často opakovala. Mitchell v sérii příspěvků ta základní komentovala. Často se objevovala konspirační teorie, že za oddělením Thunderbirdu stojí Google, který platí Mozille nemalé částky jako provizi z reklamy zobrazené díky Firefoxu a zároveň provozuje Gmail. Mitchell jednoznačně popřela jakýkoliv podíl Googlu na rozhodnutí.

Vyjasnila také vztah Thunderbirdu a mise Mozilly: Thunderbird odpovídá misi Mozilly. Kdyby tomu tak nebylo, vůbec by se neuvažovalo založení dceřiné nadace Mozilla Foundation. Ač vidí misi Mozilly za dostatečně širokou, aby se do ní vešla libovolná interakce člověka s Internetem, je podle Mitchell nezbytné se ptát: Jak může Mozilla Foundation nejlépe svou misi naplnit? Její původní výzva k akci je voláním o pomoc při hledání správného řešení, pokusem o nalezení lidí ochotných věnovat svůj čas vývoji Thunderbirdu i sondou skutečného zájmu lidí o rozvoj e-mailu jako takového.

Pro mně nejdůležitějším komentářem byl příspěvek Why Change Things? V něm Mitchell vysvětluje, proč nemůže probíhat vývoj Firefoxu a Thunderbirdu dál pod jednou střechou. Dělat dvě odlišné věci a obě současně zvládat výjimečně dobře je bohužel velmi těžké. Je nezbytné neustále balancovat mezi potřebami jedné a potřebami druhé, což často znemožní ideální cestu pro obě dvě zároveň. V případě Mozilly bylo neustále potřeba určovat priority mezi Firefoxem a Thunderbirdem, z čehož obvykle vyšel vítězně Firefox. Mitchell kalkuluje i s dopadem úsilí investovaného do Thunderbirdu a do Firefoxu. Zatímco hodina práce na Thunderbirdu poslouží určité skupině lidí, tatáž hodina věnovaná Firefoxu poslouží mnohonásobně větší skupině a zároveň může posunout celý segment webových prohlížečů kupředu, což bude mít dopad i na uživatele ostatních prohlížečů. Ani najmutí více vývojářů problém neřeší, protože porovnání by se nezměnilo a skončili by u Firefoxu. Proto Mozilla nevidí budoucnost Thunderbirdu v tzv. Firefox Corporation, ale v jiné organizační jednotce, pro kterou by byl hlavní prioritou. Není to proto, že by se jej chtěli zbavit (jak jsem v nadpisu svého předešlého příspěvku naznačoval), ale aby v novém rozložení vzkvétal.

Předposledním tématem jsou rozdíly Thunderbirdu a Firefoxu. Rozdílnost podle Mitchell není jen ve zmíněném počtu uživatelů či dopadu na vlastní obor, vidí další. Technologie specifické pro e-mail, jinak testované. Všímá si dlouhodobého přesunu zvláště mladých uživatelů z desktopu k freemailům či k naprosto jiným druhům komunikace (IM, webová fóra, Facebook). Stav současného e-mailu ilustruje i názor z komentářů, podle kterého je Thunderbird druhý nejčastější klient s otevřeným kódem používaný pro přístup k poště. Tím prvním je Firefox. Thunderbird je podle Mitchell spíše produktem pro podnikovou klientelu než Firefox stále cílený na jednotlivce. Mezi Thunderbirdem a Firefoxem je podle ní příliš rozdílů na to, aby mohla jedna organizace uspět zároveň s oběma.

Samozřejmě spoustu lidí napadlo, že za tím vším jsou peníze. Mitchell řekla třikrát ne. Až se najde vhodná organizace pro další budoucnost Thunderbirdu, začne se řešit, jaký kapitál bude potřebovat; nikdo nemá v plánu nechat Thunderbird na suchu.

Reakce Mitchell na témata diskuse rekapituluje Tristan Nitot v příspěvku All the questions you may have about Thunderbird, answered by Mitchell Baker.

It’s not just about Thunderbird

Myk Melez připomíná, že většina lidí reagovala jen na záměr oddělit Thunderbird a opomenula výzvu pro novou vizi e-mailu. Připomíná, že Mozilla Corporation chce zlepšovat Internet prostřednictvím Firefoxu i dalšími cestami. Nicméně počet uživatelů Thunderbirdu ukazuje, že pro 95 % z přibližně 100 miliónů uživatelů Firefoxu není Thunderbird řešením a proto není Thunderbird tou správnou další cestou pro zlepšení Internetu. Je potřeba se zamyslet, jak s e-mailem dál, zkusit si na něj podívat nově. Mozilla nestojí o klidnou evoluci v mantinelech oboru, hledá příležitost pro další revoluci.

Thunderbird Thoughts

Gerv Markham je jedním z mála zaměstnanců Mozilla Foundation a tak se na problém rozdělení kouká trochu jinak. V prosazované variantě Thunderbirdu jako komunitního projektu s nezávislou konzultační firmou jeho současných vývojářů vidí reálnou příležitost přinést kůži na trh a zjistit, jaký je skutečný zájem o čistě e-mailový klient oproti možnému konkurentovi Outlooku s kalendářem. Správně analyzuje riziko odchodu vývojářů k jiným projektům, pokud se nenajde nikdo, kdo by vývoj Thunderbirdu přímo či nepřímo financoval. Dobře si totiž pamatuji, jak rychle skončila firma založená pěticí vývojářů po zániku Netscape. Zajímavá a mně blízká je myšlenka opětovného rozdělení rolí mezi Mozilla Foundation a Mozilla Corporation. Současné rozdělení je podle všeho spíše jen kvůli daním, fakticky se zaměstnanci Corporation starají nejen o produkty (Firefox, Thunderbird), ale i o technické zajištění projektů Mozilly (SeaMonkey, Calendar, Camino, Bugzilla, NSS, NSPR, Rhino, Bouncer, AUS, Bonsai, Tinderbox). Možná by bylo zdravé nechat Mozilla Corporation pracovat čistě na Firefoxu a přijmout další do Foundation na zajištění projektů.

Mozilla, Firefox, Thunderbird and the Hybrid Hypothesis

Matthew Gertner z Allpeers patří mezi ty, kteří jsou rozdělením zklamáni. Považuje jej za další vzdalování principů deklarovaných v Manifestu Mozilly a skutečnosti omezené na Firefox. Konkrétně si všímá slibu vytvářet a poskytovat významné spotřebitelské produkty, které podporují principy Manifestu a ptá se, jaký produkt je myšlen, když ne Thunderbird jako e-mailový klient s otevřeným kódem postaveným na technologiích Mozilly s 5-10 milióny uživatelů? Vrací se ke svému tématu, kterým je Mozilla jako platforma, a navrhuje něco podobného jako Gerv: Mozilla Foundation by zajišťovala vývoj čistých technologií Mozilly jako základu pro různé klientské aplikace, Firefox Corporation by se věnovala svému prohlížeči a část příjmů poskytovala nadaci. Vývojáři Thunderbirdu by mohli přijít s podnikatelským plánem a získat příjmy, které by jim umožnily věnovat se dále vývoji pod hlavičkou Thunderbird Corporation. Ač takový model nazývá Matt hybridním, přijde mi logický a zajišťující dostatečnou otevřenost Mozilly novým myšlenkám a produktům.

O dva dny později Matt vyjádřil v příspěvku Fly Like a (Thunder)bird své spokojení s vysvětlením potřebnosti změny od Mitchell.

Seven things that make Firefox and Thunderbird different animals

Tristan Nitot, šéf evropské pobočky Mozilly, přemýšlel nad odlišnostmi obou produktů a proč musí být posuzovány rozdílně. První rozdíl nachází v univerzálnosti (interoperabilitě) e-mailových klientů. Podle Tristana je funkční, neb při psaní e-mailu se nemusíte starat v jakém klientu bude čten, prostě to funguje. Na webu je situace jiná, interoperabilita webových prohlížečů je nezbytnost, která však dlouhá léta kulhala pro obří podíl MSIE a až nárůst podílu Firefoxu ji zlepšil. Druhý rozdíl spatřuje ve stavu trhů před příchodem Thunderbirdu a Firefoxu. Webu dominovalo rozbité MSIE a nikdo neinvestoval do inovací. V oblasti e-mailu byla situace výrazně lepší, neboť Outlook byl povedenějším produktem a také bylo několik komerčních hráčů. Třetím rozdíl vidí v odklonu nové generace k jiným způsobům komunikace či k freemailům. Za podstatný považuji čtvrtý rozdíl a tím je možnost nový produkt vyzkoušet. Zatímco prohlížeč můžete snadno během pár dní oťukat a pak se rozhodnout, u e-mailového klientu potřebujete převzít minulost. Sám jsem dokázal e-mailového klienta změnit pouze dvakrát, z PINE jsem přešel na Eudoru a z ní na Mozilla Suite/SeaMonkey. Thunderbird jsem nikdy skutečně nevyzkoušel právě pro nutnost přenést poštu a pak třeba zase zpět. Pátým rozdílem jsou podle Tristana komunity, kdy Firefox těží ze současného boomu webu a většina lidí zapojujících se do projektu Mozilly přichází právě kvůli prohlížeči. Za šestý rozdíl považuje užitečnost obou aplikací – Thunderbird je určen jen pro práci s e-mailem, zatímco Firefox může díky webovým aplikacím zastat mnohem více činností. Posledním rozdílem je již několikrát zmiňovaný počet uživatelů.

S prvním rozdílem podle Tristana rychle polemizoval Daniel Glazman, autor Nvu či rozšíření FullerScreen, který nesouhlasí s univerzálností e-mailových klientů v oblasti HTML e-mailů.

Thank You!

V příspěvku, ve kterém Scott MacGregor děkuje za veškerou vyjádřenou podporu a zájem o Thunderbird, uvádí též, jak je důležitý každý zapojený člověk. Doslova říká, že pokud by měli vyčleněného jednoho inženýra sestavení, mohli by vydat Thunderbird 2.0 o několik měsíců dříve.

Thunderbird’s not going away

Asa Dotzler zdůraznil, že přes veškerý povyk o posledních dnech Thunderbirdu jde hlavně o jeho další rozkvět. Nezapomíná na obvyklou rétoriku “pokud vás Thunderbird opravdu zajímá, zapojte se” včetně konkrétních případů. Hlavně uklidňuje připomenutím začátků Firefoxu, který tehdy neměl žádnou zásadní podporu kromě CVS, Bugzilly a pár stránek. Přesto dokázal během roku, dvou převálcovat Mozilla Suite s pětiletou historií a velkou komunitou.

Thunderbird

Daniel Glazman si nechal na reakci pár dní, aby nebyla založena na prvních pocitech. Připomněl, že samostatný editor webových stránek byl snem týmu vývojářů editoru z Mozilla Suite a Netscape 7, přesto musel nejdřív Netscape umřít, aby se tento sen mohl splnit v podobě editoru Nvu vyvinutého pro Linspire. Říká, že Nvu bylo s několika milióny uživatelů úspěšné, mělo komunitu lokalizátorů, ale přesto se nedočkalo většího zapojení lidí do vývoje. Příčinu vidí ve velké složitosti aplikace i samotného řešeného problému, lékem by podle něj mohlo být pár školení pro vývojáře, což je i tip pro tým Thunderbirdu. Daniel dále zdůrazňuje, že Thunderbird je úspěšný projekt – software vytvořený malým týmem zatlačený Firefoxem ve všech ohledech dozadu používají milióny uživatelů.

Recent Thunderbird Discussions

David Bienvenu, druhý vývojář Thunderbirdu, se do diskuze zapojil až po několika dnech. Ve svém příspěvku uvádí historii týmu Thunderbirdu od roku 2003 a doplňuje statistiky: 2 vývojáři na plný úvazek a přibližně 12 aktivních vývojářů v oblasti e-mailu včetně lidí od SeaMonkey, 4 lidi se podílejí na uživatelském rozhraní a 8 lidí na vnitřnostech Thunderbirdu. Za poslední půl rok přispělo alespoň jednou záplatou 93 různých vývojářů a více než polovina záplat v tomto období přišla od členů komunity. Nezapomíná ani na 35 lokalizací zcela vytvořených dobrovolníky. Širší komunita zahrnuje přibližně 5 aktivních dobrovolníků, kteří se věnují zajištění kvality a problémům Thunderbirdu v Bugzille, 2500 uživatelů stahující noční verze, odhadem 40 tisíc testerů beta verzí. Existuje také okolo 400 rozšíření pro Thunderbird.

Aby bylo všem jasné, proč v Thunderbirdu není to či ono, David uvádí rozložení svého času na Thunderbirdu 2.0: 40 % věnoval opravám chyb, 10 % novým vlastnostem a zbytek se věnoval posuzování záplat jiných vývojářů, plánování a vedení projektu, pomoci ostatním přispěvatelům, autorům rozšíření i podpoře uživatelů. Scott se musel neprogramátorským činnostem věnovat ještě více. Při implementaci nových vlastností se snaží vybírat takové, které za málo peněz poskytnou hodně muziky.

What Prevents Multi-App Development at MoCo?

Na téměř závěr jsem nechal trochu odlišně zaměřenou úvahu Raye Kiddyho. Ten přemýšlí, proč Mozilla jako organizace opakovaně nezvládá vyvíjet více produktů současně. Možná je odpovědí přílišná velikost sociální sítě potřebné k dosažení takového úkolu.

Thunderbird Update – Brief

Mitchell napsala v neděli rychlé shrnutí aktuálního stavu. Podle ní je vidět velký zájem o další budoucnost Thunderbirdu, jak o jeho budoucí zdravou existence, tak o nové vlastnosti. Možnost samostatné nadace pro Thunderbird komunitu příliš neoslovila a nebude zatím zvažována. Ačkoliv hodně lidí vyjádřilo zájem nic neměnit, podstatní účastníci debaty – Scott, David a Mozilla samotná – změnu chtějí. Komunita si přeje, aby Thunderbird zůstal produktem Mozilly. Ač není jasné, zda se odloučená skupina bude o produkt snažit, kód určitě zůstane v projektu Mozilla. Mitchell s Davidem a Scottem budou přemýšlet o detailech možného nového uspořádání a brzo se ozvou s dalšími informacemi.

Doplněno: Vojta Bednář napsal pro Lupu článek Proč by byla škoda Thunderbirdu.