Počkej, to se ti vrátí na dětech

Jako malý jsem byl hyperaktivní dítě, rušivý element, věčný rošťák, prostě enfant terrible. Když byla mamka z mých rošťáren naprosto zoufalá a bezradná, občas pronášela prorocké věty: „Počkej, ono se ti to vrátí na dětech“ či „Tvoje děti ti to jednou oplatí.“ S narůstajícím věkem jsem začínal mít strach a Míly touha po potomcích klidu nepřidala.

Pak se narodil Alex. Všichni kromě klasického „ten je ale hezký/roztomilý“ říkali, že je také neobyčejně hodný a klidný. Spokojeně jsem si dělal z mamky legraci, že se odplata nekoná. Rok, možná dva.

Ó, jak jsem byl naivní. Byl to jen pověstný klid před bouří. Alex snad své první roky šetřil síly na to, co provádí teď. Každý den je den zúčtování. Začíná invazí do postele nás rodičů v čase, kdy mám ještě noc, a končí až večerním bojem o úklid hraček. Když Alex usne, mám sice konečně klid na činnosti vyžadující trochu soustředění (sbohem, Wikipedie), ale většinou už jsem ospalý. O co jdu spát později, o to dříve mne budí. Práce je mým posledním azylem, snad tam přečkám ty nejhorší časy.

Mám jen ošklivou předtuchu. Max je také neobyčejně hodný a klidný.

10 thoughts on “Počkej, to se ti vrátí na dětech”

  1. A sakra .. to sa veru mám na čo tešiť. U nas to zatial vyzera s tou staršou pokľudne. Zato malé vlasaté čudo bude asi vyvádzať za obe.

  2. Adame, mam u Petra či Pavla (šéfové) urgovat za pořízení postele pro tebe? Dali bysme ti ji na chodbu, abys mohl v práci trávit ještě více svého času než nyní. Já myslím, že ta investice by za to stála :-).

  3. „Počkej, ono se ti to vrátí na dětech.“

    Ta bezradnost a zmar se ještě prohloubí, pokud na to mamince dítě odpoví něco ve smyslu: „Ty jsi musela být taky pěkný spratek, když se ti to takto vrátilo.“

  4. Jojo, Adame, známe to dobře. Vždycky jsem si myslel, že potřebuju aspoň 8h spánku abych mohl fungovat; teď s dvěma dětmi už vím, že vlastně stačí míň 🙂 Je tedy hezké vidět, že tě první zkušenost neodradila od toho zkusit to znova 😀

  5. Doposud jsem měla jen jednu účinnou antikoncepci – malého brášku. Teď se k němu přidal ještě tento článek a všeříkající komentáře. :o)

  6. Nedávno jsem myslel na totéž. Člověk by si aspoň myslel že nějak využije zkušenosti z “druhé strany”. Ale asi nám nezbyden než použít tu zoufalou větu…

  7. Ty brďo, Adame, dvě děti? Ten čas letí… já jsem už třech 🙂 A vše se mi podle mne už vrátilo nejméně dvakrát a myslím, že to bude i s lichvářskými úroky… Moje máma taky vyhrožovala.

Leave a Reply to Gabra Cancel reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *