Poznámky pro později

Marc Andreessen s Jimem Clarkem založili v roce 1994 společnost, kterou později znal celý svět jako Netscape. Ač jejich stejnojmenný prohlížeč nebyl prvním, stal se na pár let synonymem Webu. V srpnu 1995 proběhlo IPO společnosti a neskončilo vůbec špatně. Původně měla být akcie nabízena za 14 dolarů, ale na poslední chvíli byla cena změněna na 28 dolarů. Za první den cena za akcii vylétla na 75 dolarů, což byl téměř rekordní zisk akci za první den. Cena akcií nějaký čas rostla tak, že zaměstnancům v Netscape raději zakázali v pracovní době sledovat pohyb akcií firmy. IPO Netscape je považováno za začátek první internetové bubliny.

Nicméně zářivá budoucnost společnosti Netscape začala díky tlaku Microsoftu tmavnout. Jako obranu Netscape na jaře 1998 zveřejnil zdrojové kódy svého vlajkového produktu, ale na podzim byl Netscape pohlcen AOL formou výměny akcií oceněnou na 4,2 miliardy dolarů podle tehdejších kurzů. Marc Andreessen se stal CTO AOL, ale dlouho na své židli nevydržel, podobně jako další top manažeři Netscape.

Andreessen už při odchodu z AOL říkal, že by se rád věnoval startupům. S několika přáteli založil společnost Loudcloud, která se věnovala webhostingu. Po dvou letech proběhlo IPO společnosti a nebylo zázračně úspěšné – přišlo v době po prasknutí dot-com bubliny a v okamžiku, kdy investoři nechtěli nakupovat. Loudcloud chtěl získat 200 miliónů dolarů, získal jen 150 miliónů.

V létě 2002 Loudcloud prodal své webhostingové služby firmě EDS za 65 miliónů dolarů. Nešlo o webhosting známý z Česka, kdy se od tisíců zákazníčků vybírá pár stovek za rok. Loudcloud poskytoval služby v oblasti enterprise a v okamžiku prodeje měl 50 klientů. Pod novým názvem Opsware se společnost začala soustředit na vývoj software pro automatizaci správy datových center a počítačových center. Zákazníkem se stal EDS, který měl po tři roky zaplatit za služby 50 miliónů dolarů.

Za pár let se z Opsware stala jednička na trhu a mezi jeho zákazníky je hodně zvučných jmen. Dnes HP oznámil, že kupuje Opsware za více než 1,6 miliardy dolarů. Marc si ke svým úspěchům připsal další a na svém velmi zajímavé blogu vyjádřil nadšení, že se jejich vize dostane k více společnostem a organizacím.

Za jak dlouho bude svět podobně psát o jeho dalším start-upu, o Ning?

Na serveru Planet Mozilla se každý den objeví takových zajímavostí, že to prostě Pavel nemůže všechno postihnout. Trochu mu pomohu…

Ve svém předchozím příspěvku jsem zmínil vývoj příští verze Eudory, která by ve formě rozšíření měla spojit uživatelské ovládání Eudory se sílou Thunderbirdu. Posteskl jsem si, že jsem zatím neviděl nic hotového ke hraní. Ale projekt Penelope není tak mrtvý, jak by to podle mých slov vypadalo. V Bugzille má projekt okolo 160 úkolů (vlastnosti, chyby, náměty), z nichž je několik vyřešených a na mnoha dalších se aktivně pracuje. Především však existuje pre-alfa verze rozšíření ukazující aktuální stav cesty k verzi 0.1. Ta by měla nabídnout import e-mailů a kontaktů, klávesové zkratky obvyklé v Eudoře a její základní nastavení včetně identit. Nicméně vývojáři sami přiznávají, že viditelný postup je pomalý, protože si úpravami vnitřností Thunderbirdu připravují půdu pro další práci.

Mitchell Bakerová, prezidentka Mozilla Corporation, už si také uvědomuje, že stav vývoje Thunderbirdu není ideální. Přiznává, že Thunderbird leží ve stínu Firefoxu a veškerého vývoje souvisejícího s Webem, a ptá se jak Thunderbirdu pomoci. Zatím nic víc než konstatování existence problému, ale ze správného místa.

Blake Ross (záznam v české WP) je v Americe známý jako dítě, které pomohlo na svět Firefoxu. Joe Hewitt kdysi rozchodil poslední verzi motivu vzhledu Modern, který byl výchozím pro Netscape 7 a který stále rád používám v SeaMonkey, a také je autorem populárního vývojářského rozšíření FireBug. Kluci spolu v roce 2006 založili společnost Parakey, která do dnešní doby nepředstavila veřejnosti snad vůbec nic. Jen Blake v rozhovoru pro IEEE nastínil, že dělá na čemsi, co setře rozdíl mezi operačním systémem a Webem, tj. jakémsi “web OS”. Startup Parakey se 18. července stal první firmou koupenou společností Facebook! (více též Google News) Oba koupení mladíci se už komentují na svých stránkách: Blake žertovně – odhaluje i architekturu Facebooku založenou na sqlite a iPhone =)) a Joe nadšeně. Gratuluji!

Zatímco počty stažení Firefoxu a Thunderbirdu jsou opěvovány hojně nejen fanoušky, ale i médii, o jiném softwaru okolo Mozilla.org není tolik slyšet. A přitom je čím se chlubit! Bugzilla 3.0 byla za dva měsíce od vydání stažena 86 000 krát! Představa byť jen polovičního počtu instalací mi přijde děsivá. All Your Bugs Are Belongs To Bugzilla.

Perlička na konec: subnotebook s možností předinstalovaného SeaMonkey – Kohjinsha SH Ultimate New Series. Krabička veliká 22 x 17 cm neváží ani 1 kg a obsahuje procesor od Intelu A100 na 600 MHz, 1 GB paměti, 100 GB HDD, dotykový display s rozlišením 1024 x 600 pixelů s možností připojení externího, touchpad, USB, WiFi, Bluetooth, LAN, a ještě zabudovanou videokameru. Pěkná hračička, že?

Francouzská služba XiTi Monitor čas od času vydá tiskovou zprávu, ze které jsou příznivci Firefoxu nadšení. Jiné to nebylo ani nyní, když se objevila francouzská zpráva o aktuálním podílu Firefoxu v evropských zemích (automatický překlad do angličtiny). Davy příznivců Firefoxu nadšeně jásají, vždyť ve Slovinsku se číslo povážlivě blíží 50 % a udávaný podíl v dalších 14 státech přesahuje 30 %! Podíl Firefoxu v ČR přesahuje podle XiTi 36 %, což je vynikající úspěch, který bych při dávném spuštění webu Přejděte na Firefox nečekal. Podívejte se na Firefox v Evropě sami, čím červenější, tím větší podíl (zdroj XiTi):

Ale je tomu opravdu tak? Asi úplně ne. Kdy jste se naposled setkali s měřícím kódem XiTi? Já jej ještě nikdy na českém webu nezahlédl, ale možná se jen špatně koukám. Kolik zahraničních webů hojně navštěvovaných běžnými českými uživateli používá XiTi? Obávám se, že jde o naprosté minimum. XiTi sice měří návštěvnost 285 tisíc webů, ale při letmém nahlédnutí do referencí jsem nenašel žádný, který je v Čechách populární. Jaké uživatele z Česka tedy XiTi měří a vyhodnocuje? Podle mého názoru jen početně omezenou skupinu nahodilých návštěvníků francouzských webů a některých webů v západní Evropě. V takovém případě je možné, že statistiky XiTi o uživatelích Slovinska či ČR mají řádově podobnou vypovídací hodnotu jakou by měly (naštěstí neexistující) statistiky TOPlistu nebo NAVRCHOLU.cz o uživatelích Beneluxu.

Poslední statistiky prohlížečů dostupné pro stejné období jak u XiTi, TOPlistu a NAVRCHOLU.cz jsou z loňského listopadu. XiTi měřilo jen předposlední listopadový týden a uvedlo 26,7% procentní podíl Firefoxu v ČR. Ve stejné době uvádí TOPlist přibližně 25,8 % pro všechny prohlížeče založené na jádře Gecko. NAVRCHOLU.cz za celý listopad změřilo necelých 19 % pro celé Gecko a 17,7 % pro Firefox. Čísla XiTi a TOPlistu jsou blízká, NAVRCHOLU.cz jsou nižší přibližně o 7 procentních bodů. Známá jsou také aktuální čísla pro 27. týden – 36,6 % pro Firefox u XiTi a 30,4 % pro Gecko u TOPlistu, tj. více než 6 bodový rozdíl.

Zdánlivý rozpor mezi uváděním podílu Firefoxu a podílu celého Gecka vysvětlil Tristan Nitot, prezident Mozilla Europe. Ve svém komentáři nové statistiky XiTi uvádí, že podle lidí z týmu XiTi je pod označením Firefox uváděn podíl všech prohlížečů založených na jádře Gecko. Firefox mezi nimi jistě tvoří většinu, ale je tu i postarší Mozilla Suite, SeaMonkey, Epiphany či Flock. Všechny tři služby uvádí shodně podíl Gecka, ale ani tak nejsou uváděné podíly srovnatelné, jde o jablka a hrušky.

Zatímco obě české služby měří podíl dle počtu návštěv, podle Nitota XiTi měří počet přístupů (hitů), tj. každé stažení měřícího obrázku. Počítání návštěv považuji za vhodnější metodiku, je na půli cesty mezi podílem prohlížečů mezi uživateli (tj. měření návštěvníků) a měřením podílu aktivity prohlížeče (tj. měření přístupů).

Podíl Firefoxu v ČR dle služby XiTi Monitor je podle mého názoru:

• sestaven na základě pravděpodobně malého vzorku českých uživatelů zahraničních webů,
• uměle zvětšen až o několik procentních bodů zahrnutím dalších prohlížečů s jádrem Gecko,
• měřen méně vhodnou metodikou počítání jednotlivých přístupů
• a přímo nesrovnatelný se statistikami českých služeb.

K čemu jsou statistiky XiTi Monitoru, co z nich lze vyčíst? Především jsou velmi úspěšným nástrojem marketingu služby XiTi, dále vyjadřují přijatelně situaci ve Francii a možná v několika dalších zemích, ale pro nás v české kotlině jsou užitečné jen jako indikátor trendu používání jednotlivých prohlížečů.

Upozornění: V minulosti jsem pracoval na vývoji NAVRCHOLU.cz a stále spolupracuji na rozpoznávání prohlížečů. Zároveň jsem byl aktivním členem projektu CZilla.

Pavel Cvrček provozuje svůj blog o Mozille na systému Bloguje.cz. Na stejném systému běží i postřehy Lukáše Petrovického, znovu, znovu a znovu na něm báječně píše Laco a občas něco utrousí i Michal Krsek. Všechny tyto zajímavé blogy mají jeden neduh: nepoužitelné názory.

Když píšu reakci na jejich příspěvky, svět vypadá růžově a nic nenaznačuje potíže. Odešlu vyplněný formulář a mohu začít čekat na odezvu od serveru. Opravdu hodně dlouho. Uplynou klidně 4 minuty, než se objeví rozkošný formulář:

Když se mi podaří písmena rozluštit a opsat z nepříliš kontrastního obrázku, následuje často zlatý hřeb celého systému a tím je prázdná stránka s jedinou otázkou:

cheat?

Netuším, kde dělám chybu, ale jakmile se tato fráze objeví, vím, že jsem reakci psal zbytečně. Je pryč, ani v SeaMonkey se k ní nelze vrátit. Reakce jiných projdou, samozřejmě nevím, kolik jich neprošlo. Zvláštní.

Je škoda, že blogy nelze pro jejich adresu neco.bloguje.cz snadno přestěhovat. Máte s Bloguje.cz podobné zkušenosti?

Aktualizace 17. 7. 2007, 18.20: Martin Malý prozkoumal chování a zjistil, že systém z neznámých důvodů považuje zrovna odkaz na můj web za identitu OpenId, načež systém setrvá v dlouhém zjišťování, které je ukončeno až timeoutem. Problém byl provizorně vyřešen podmínkou na doménu hauner.cz. Díky! Pokud se setkáte s podobným problémem, jako je popsán výše, obracejte se přímo na administrátora Bloguje.cz.

Reálný život mně odvádí od všeho spojeného s počítači a tak trochu vyprázdním frontu věcí, o kterých bych rád detailně napsal, ale nestihnu.

AOL vydalo druhou betu Netscape 9.0, která opravuje pár problémů nalezených v předešlé betě. Beta 2 je dostupná pro všechny hlavní platformy, založená je na Firefoxu 2.0.0.4 a trochu novější verzi Gecka.

U AOL se také pracuje na poštovním klientu postaveném na Thunderbirdu, jmenovat se bude Netscape Mercury. Příznivci Thunderbirdu mohou doufat, že nějaké vylepšení z Mercury se vrátí do repozitáře Mozilla.org. Ačkoliv Thunderbird zaznamenal již 50 miliónů stažení, celý vývoj stojí na dvou hlavních vývojářích, Scottovi MacGregorovi a Davidovi Bienvenuovi. MoFo sice loni oznámila spolupráci se společností QUALCOMM, která měla v první a nyní již uplynulé polovině letošního roku přinést novou verzi Eudory založenou na Thunderbirdu, ale o žádném hmatatelném plodu spolupráce jsem zatím neslyšel. Stav vývoje Thunderbirdu příliš netěší Brendana Eicha, který již v dubnu vyjádřil svůj nesouhlas s případným navyšováním investicí (čas, peníze, úsilí) do Thunderbirdu ze strany MoCo na úkor Mozilly 2 a Firefoxu. Upozorňuji, že to v žádném případě neznamená, že by vývoj Thunderbirdu měl snad skončit.

Firefoxu se velmi daří mezi jednotlivými uživateli, v Evropě dokonce tak, že Gerv Markham navrhuje vyhlásit Den Slovinska u příležitosti překročení 50% podílu Firefoxu na trhu prohlížečů. Ale situace ve velkých firmách podle mého odhadu není ideální a MoCo se této oblasti na můj vkus věnuje málo. Jediným mohykánem této oblasti je Michael Kaply, dlouholetý zaměstnanec IBM, který s Mozillou začínal prací na Netscape Navigatoru pro OS/2 a dnes se věnuje Firefoxu. Ve dvojici článků se věnuje překážkám a naopak výhodám Firefoxu v enterprise oblasti. Jako překážky vidí životní cyklus vydání (časté verze, relativně brzký End Of Life), služby a podporu (Bugzilla není vhodný prostředek pro korporace, stejně jako heslo “patche vítáme”, navíc je potřeba mít kam zavolat), obchodní hodnotu (podpora dvou prohlížečů je dražší), aplikace třetích stran a intranetové aplikace (intranet je jiný svět než Internet) a konečně umístění na koncové počítače a hromadné nastavení. Za výhody považuje systém rozšíření, možnost přizpůsobení, kvality Firefoxu jako platformy pro vývoj webu, otevřený kód i podporu otevřených standardů. Aby se situace zlepšovala, inicioval Michael vznik Firefox Enterprise Working Group. Pokud s Firefoxem trochu válčíte, připojte se k první telekonferenci 25. července nebo alespoň sledujte speciální blog.

V příspěvku Skutečné používání Opery jsem si povzdychl, že by průzkum používání chtělo provést i u Firefoxu. Přání se stává skutečností a tak vedle obvyklého oznamování PRDů vznikl Firefox Metrics Project. Za projektem, který je v plenkách, stojí parta studentů. Jejich cílem je vytvořit rozšíření, které by sebralo dostatek dat, aby se zodpověděly zvědavé otázky i našla místa k vylepšení Firefoxu. A mají i první ukázku.

Jako poslední odkáži na 12 věcí, které by měl Firefox ukrást Safari. Jejich počet se trochu různí, Des Traynor jich zprvu popsal 9, ale zahrnul i vykreslování písma a rychlost vykreslování HTML, později na základě reakcí uživatelů přidal další tři.

A pokud vás věci okolo Gecka vás nezajímají, koukněte se na lidský Tetris z Japonska.

Od podzimu mám nainstalovaný Mozilla Firefox, používám jej denně, ale nikoliv jako běžný webový prohlížeč. Mám v něm vypnuté veškeré jeho uživatelské rozhraní, tj. žádné nástrojové lišty, žádná tlačítka Zpět a Stop, žádná nabídka. Domovskou stránku mám nastavenou na Google Calendar, který má můj Firefox celý pro sebe.

Google Calendar se tak pro mně stává skoro desktopovou aplikací. Spustí se okamžitě po klepnutí na ikonku, mohu se do něj přepnout pomocí Alt+Tab jako do každé jiné aplikace a zároveň se mi neplete mezi ostatní taby prohlížeče. Vynikající.

Ale včera u mně Firefox skončil.
Continue reading “WebRunner aneb Gmail na desktopu”

V lednu přidali vývojáři do Opery nástroj pro zjišťování míry používání různých funkcí a předvoleb. Nejprve statistiky získávali od omezeného vzorku uživatelů, ve verzi 9.2 nabídli možnost účasti jedné setině uživatelů. Nyní mají výsledky.

• Možnost zapnout funkci Přizpůsobit šířce (Fit to Width) jako výchozí, která byla přidána na základě častého požadavku, reálně nikdo nepoužívá.
• Jen málo Poměrně hodně uživatelů si instaluje widgety, ale skutečně nikdo si je netřídí do složek.
• Předvolba Otevírat okna místo panelů je nejméně používanou předvolbou ze všech předvoleb panelů.
• Polovina uživatelů si mění adresu domovské stránky z výchozí.
• Stavový řádek je tak populární, že v Opeře zváží jeho zobrazení ve výchozím nastavení.
• Polovina uživatelů používajících Základní heslo (Master password) chce být o něj žádána pokaždé, když je potřeba, druhá polovina jednou za sezení. Jen jeden uživatel z tisíce si nastaví pevný interval, takže tato možnost bude asi vypuštěna.
• Zásuvné moduly (pluginy) a JavaScript používá více než 99 % uživatelů.
• Necelé dvě procenta uživatelů chtějí potvrzovat ukončení Opery. Podle vývojářů výchozí nastavení potvrzení otravuje více lidí, než kterým pomáhá.
• Veselá je situace u záložek: hodně lidí je téměř nepoužívá a naopak hodně lidí je používá značně.

Přesné informace z bojiště by mohly pomoci vývojářům Opery odstranit zbytečnosti a přiblížit ji běžným uživatelům. Pomůže to? Uživatelům ano, na tržní podíl Opery asi nebudou mít drobná vylepšení vliv. Bylo by ale skvělé provést podobný exaktní průzkum u Firefoxu.

Martina naprosto nadchlo vykreslovací jádro WebKit v prohlížeči ovocnářské firmy. V závěru svého příspěvku Safari jde pro nás si Martin všímá elegance jediné a poměrně malé knihovny obsahující většinu funkčnosti WebKitu. Předpokládá rostoucí zájem o WebKit ze strany vývojářů zobrazujících obsah webového typu v rámci vlastních desktopových aplikací. S podmínkou přenosu WebKitu i na Linux neváhá věštit WebKitu jeho slavnou přenositelnou budoucnost a zároveň poslat Gecko na cestu zapomnění. Ač se mi vize temné budoucnosti Gecka vůbec nelíbí, je pronášena dlouholetým evangelizátorem technologií Mozilla.org a má velmi racionální základ. Pokud se oprostím vlastní nostalgie a emocí, jsou pro budoucnost Webu důležitější schopnosti vykreslovacích jader a prohlížečů něž jejich historie a jména.

Může přesto budoucnost WebKitu vypadat jinak? Určitě může. Dnes nedokážeme přesně odhadnout, jaké plody a kdy skutečně přinese Mozilla 2 či zda Opera obhájí svou dominantní pozici na mobilních zařízeních. Kromě mnoha možných zvratů na poli webových prohlížečů existuje již dnes pár detailů, které mohou u iracionálních uživatelů hrát významnou roli – ať již úspěch iPhone posilující Safari i na desktopu či naopak uspěchaný start Safari na Windows plný kritických a bezpečnostních chyb.

Jeden z podstatných detailů popisuje Joel Spolsky ve svém příspěvku Font smoothing, anti-aliasing, and sub-pixel rendering. Všímá si odlišné filozofie vykreslování fontů u Microsoftu a u Apple. Zatímco Microsoft považuje za prioritu čitelnost a ostrost textu a je pro ně ochoten obětovat věrné zobrazení písma, Apple pro svou historickou spřízněnost s oblastí DTP preferuje věrnost předloze písma i za cenu lehkého rozmazání písma. Ač chápu výhodu algoritmu Apple v publikačních nástrojích s výstupem končícím převážně na papíru, použít stejný algoritmus pro webový obsah nevypadá jako nejlepší volba.

WebKit si vlastní zobrazovací algoritmus přinesl i na Windows, kde je ale k dispozici nativní algoritmus ClearType. To, co mohou v Apple považovat za dar uživatelům Windows, může být naopak kamenem úrazu. Již při letmém pohledu je text v Safari rozmazanější a tučnější než v Internet Exploreru či Firefoxu. Odlišné a nezvyklé zobrazení textu webových stránek může být podle Joela u části uživatelů Windows důvodem pro odmítnutí Webkitu. A stejně mohou zareagovat i někteří vývojáři dalších aplikací.

Uvidíme na podzim, kolik procent WebKit opravdu nabere.

Doplněno 11. 7. 2007: David Majda si všímá též absence nativních prvků.

Můj stařičký sportovní batoh dosluhuje a proto bych chtěl pořídit nový, aby v něm notebook byl jako v bavlnce. Toužím po nějakém pevnějším, ne příliš objemném, kompaktním batohu, za který se nebudu stydět na jednání. Pokukuji po tmavších barvách, neboť ne vždy pokládám batoh na naprosto čisté místo. Stanovil jsem i cenovou hranici a to na 2000 Kč.

V těch pár kamenných obchodech, co jsem navštívil, mají většinou k dispozici pouze brašny přes rameno a batohy určené pro studenty – neforemné vaky navržené pro jistotu i s místem na fotbalový míč. Nabídka internetových obchodů je pochopitelně mnohem širší, ale i tak má jeden z nich obvykle jen pár kousků, které odpovídají mým představám a požadavkům. I přes širokou nabídku jsem zklamán – většinou je batoh prezentován jedinou prťavou fotkou a uvedených parametrů je poskrovnu. Asi neexistuje dominantní hráč tohoto trhu, kterému by se vyplatilo batohy pořádně nafotit a popsat. Z pár malých fotek nelze poznat tuhost a nepropustnost materiálu, kvalitu zpracování či jak batoh vlastně sedí na zádech.
Continue reading “Decentní batoh na 15″ notebook”

Předloni dostala Míla pod stromeček domácí pekárnu DOMO-BIELMEIER B 3650. Dárek pochopila tak, že je i s obsluhou a tak od té doby peču doma různé chleby. S radostí, neb není nad probouzení v bytě provoněném vůní čerstvého chleba. Kromě různých druhů chleba umí pekárna i marmelády. Princip je sice triviální, topit a míchat, ale je báječné nemuset marmeládu hodiny míchat. A jak tedy třeba na višňovou marmeládu?

Na jednu dávku potřebujeme 2 kg vyzrálých višní, želírovací přípravek, cukr krupici a nezapomeneme připravit uzavíratelné sklenice. Želírovací přípravkem se rozumí např. Quittin firmy Haas, Džemfix od Vitany, Gelfix od Dr. Oetker, přípravek od Madami nebo klasický Pektogel. Všechny jsou označovány poměry mezi ovocem a přidávaným cukrem jako 1:1, 2:1 nebo 3:1.

Odpeckování višní je temný bod přípravy: určitě vyberte omyvatelné prostředí, oblečte si starší tričko a obrňte se trpělivostí. Odpeckované višně nasypeme do vaničky pekárny a zvolíme odpovídající program. Pekárně Bielmeier trvá marmeládový program hodinu a 17 minut, což je na uvedené množství šťavnatých višní málo. Obvykle tedy pustím program poprvé jen se samotnými višněmi, při druhém běhu přisypu cukr a přípravek.

Po pár hodinách máme vaničku plnou vařící marmelády a slijeme ji do sklenic. Plníme centimetr pod okraj, po jejich uzavření je na pět minut otočíme a postavíme na víčko, po uplynutí zase otočíme víčkem vzhůru. Nezapomeňte sklenice popsat. A je hotovo. Zbyla-li ve vaničce marmeláda, která se nevešla do skleniček, určitě mlsejte, je to lahoda.