Month: July 2007

Po včerejšku je zase o jednoho Haunera více. Ve 20.49 přišel po hladkém porodu na svět Max, s parametry 3,75 kg a 50 cm; on i Míla jsou v pořádku.

V sobotu odpoledne začala Míla pociťovat kontrakce. I zajásala, neb bylo skoro týden po termínu a zátěž bříška je něco, co by už dávno oželela. Zavolala do porodnice a tam projevili zájem ji vidět. Po vyšetření se dozvěděla, že to ještě na porod příliš nevypadá a ať jedeme zase domů a počkáme na změnu prodlev nebo síly kontrakcí. Podle lékaře byl čas porodu neurčitý, klidně to prý může být ještě několik dní (něco podobného sdělovat maminkám s kontrakcemi je dle mého názoru slušný hazard s vlastním zdravím), ale je prý možné, že přijedeme za 5 hodin. Bylo něco okolo 17 hodiny a zpětně na odhad časového rozsahu koukám jako na dobrý vtip. Něco podobného, jako když Míle napsali další kontrolu na 31. srpna (!), tj. měsíc a týden po termínu.

Povečeřeli jsme a já začal při sledování zpráv zaznamenávat časy kontrakcí, abychom poznali jejich zrychlení, neb při bolesti je vnímání času hodně relativní. Než jsem stačil nasbírat statisticky zpracovatelná data, poznala Míla, že chce prostě do porodnice. V osm jsme byli opět na místě činu a dle porodní asistentky byl porod blízko. Míle dělala vidina blízkého konce radost, ale jen do chvíle, než zjistila, že je tím pádem pozdě na tzv. epidural.

Zlatým hřebem celého večera byla byrokracie. Ač se objevila několikrát, své životní dílo ukázala až několik minut před porodem. Míla zmítající se v návalu bolesti na porodním křesle byla požádána o vyplnění a podepsání formuláře, že smím být informován o jejím zdravotním stavu! Její ne zcela vlídné odmítnutí bylo pochopeno, ostatně všem zúčastněným děkuji.

Přečtěte si také, jak jsme pro Maxe vybírali jméno.

P.S.: Alex má z prťavosti brášky legraci.

Když jsem ve svém příspěvku Stručně ze světa Mozilly zmiňoval jeden problém vývoje Thunderbirdu, tj. malé zapojení lidí zvenku do vývoje, a o pár dní později upozornil, že Mitchell Baker veřejně připustila nutnost řešení, nečekal jsem tak rychlou akci. Nicméně je tu a není nijak slavná.

Mitchell na svém blogu vyzývá k akci. Představuje Thunderbird jako dobrý a stabilní produkt, který Mozilla Foundation i Corporation podporují jako open-source alternativu pro desktopové nasazení již od svých vzniků. Zároveň však přiznává, že veškeré úsilí vkládané do Thunderbirdu je zastíněno obrovskou energií a komunitou soustředěnou na Web. Konstatuje, že Mozilla se v důsledku toho více soustředí na Firefox a nepředpokládá, že by se to v blízké budoucnosti změnilo či vůbec měnit mělo, protože jsou přesvědčení, že Web a Firefox jsou jejich správnou prioritou.

Mozilla Corporation má skvělý e-mailový klient, kterému se ale nechce věnovat. Zaříznout používaný produkt už Mozilla umí: co bylo včera vlajkovou lodí, může zítra směřovat k End Of Life. Jenže Thunderbird má dva skvělé vývojáře, Davida a Scotta, kteří sedí se zbytkem týmu Firefoxu a asi by se styděli, kdyby jim jen tak zařízli roky opečovávané a relativně úspěšné dítě. Jak z této šlamastiky vybruslit?

Mitchell zatím vymýšlí organizační separaci, tzn. že Thunderbird by vyvíjel jiný právní subjekt. Zatím se zvažují tyto možnosti:

• Vznik Thunderbird Foundation
  Mozilla by se Thunderbirdu asi zcela zbavila a ten by získal maximální možnost rozletu. Právně a organizačně velmi náročné, finančně nepříliš jisté.
• Vznik další dceřinky Mozilla Foundation
  Do Thunderbirdu by zůstali zainteresovaní lidé z Mozilla Foundation, zároveň by se vývoj Thunderbirdu asi musel občas přizpůsobit vývoji Firefoxu a možná by to ve výsledku nebyla žádná změna.
• Projekt komunity
  Obdoba modelu vývoje SeaMonkey, kdy se komunita věnuje vývoji, opravám a vydání, zatímco zaměstnanci Mozilly zajišťují technologické zázemí. Pravděpodobně lze očekávat vkusnější start takového komunitního projektu. Vznikla by nezávislá společnost založená vývojáři Thunderbirdu, která by poskytovala služby a konzultace.

Mozilla Corporation však naslouchá a zajímají ji jiné možnosti řešení situace, protože zatím správnou odpověď nezná. Dnes třeba někoho napadlo převést Thunderbird na jednu konkrétní existující nadaci. Nezahlédl jsem možnost, že by vývoj Thunderbirdu probíhal přímo pod dozorem Mozilla Foundation, takže je asi rovnou vyloučená.

Konstruktivněji vypadá druhá výzva, kterou Mozilla hledá lidi, kteří by chtěli přijít s novou vizí e-mailu a také ji následně realizovat. Není mi ale příliš jasné, zda nalezení vize může znamenat zachování Thunderbirdu pod stejnými křídly.

Osobně z tohoto vývoje příliš nadšený nejsem. Byl bych raději, kdyby Mozilla Corporation zvládala oba cíle (prohlížeč i poštovní klient pro každého), protože oba jsou naplněním její vlastní mise. Ač Thunderbird ještě není náhradou tzv. velkého Outlooku, odhaduji, že cesta Firefoxu do korporátní oblasti bude bez Thunderbirdu delší. Jen samotné přiznání neochoty věnovat se Thunderbirdu poškodí pověst projektu Mozilla, případné vzájemné odloučení bude mít ještě horší důsledky. Velkou část kódu Thunderbirdu sdílí také SeaMonkey, tj. problémy Thunderbirdu se stanou i jeho problémy. Věřím, že Mozilla má nyní dostatek prostředků, aby mohla financovat vývoj Thunderbirdu.

Přichází čas na Firefox Corporation? Možná. Také by chtělo aktualizovat misi Mozilly:

Preserve choice and innovation on the Internet Firefox.

Doplněno: Pavel Cvrček o tomtéž jinými slovy.

Doplněno podruhé: Pohled vývojáře Scotta MacGregora.

Doplněno potřetí: Leť, Thunderbirde, leť aneb shrnutí příspěvků do diskuze o Thunderbirdu.

Na on-line obchodech z rodiny Internet Mall se mi vždy líbila možnost hledání zboží dle parametrů i velmi použitelné porovnání vybraných kousků. Jenže nabídka u Mall.cz není vždy nejširší a tak občas hledám jinde. Odhaduji, že většina e-shopů vůbec žádné hledání dle parametrů nemá, a proto skutečně děkuji za každý e-shop, kde alespoň nějaké najdu. Ale i u těch několika, které pokročilejší vyhledávání mají, je jeho skutečné používání často utrpením.

Na příkladu DVD rekordéru vám ukážu bídu vyhledávání dle parametrů na českých e-shopech a snad i nabídnu inspiraci pro tvůrce těch příštích. Continue reading “Bída hledání zboží dle parametrů”

Marc Andreessen s Jimem Clarkem založili v roce 1994 společnost, kterou později znal celý svět jako Netscape. Ač jejich stejnojmenný prohlížeč nebyl prvním, stal se na pár let synonymem Webu. V srpnu 1995 proběhlo IPO společnosti a neskončilo vůbec špatně. Původně měla být akcie nabízena za 14 dolarů, ale na poslední chvíli byla cena změněna na 28 dolarů. Za první den cena za akcii vylétla na 75 dolarů, což byl téměř rekordní zisk akci za první den. Cena akcií nějaký čas rostla tak, že zaměstnancům v Netscape raději zakázali v pracovní době sledovat pohyb akcií firmy. IPO Netscape je považováno za začátek první internetové bubliny.

Nicméně zářivá budoucnost společnosti Netscape začala díky tlaku Microsoftu tmavnout. Jako obranu Netscape na jaře 1998 zveřejnil zdrojové kódy svého vlajkového produktu, ale na podzim byl Netscape pohlcen AOL formou výměny akcií oceněnou na 4,2 miliardy dolarů podle tehdejších kurzů. Marc Andreessen se stal CTO AOL, ale dlouho na své židli nevydržel, podobně jako další top manažeři Netscape.

Andreessen už při odchodu z AOL říkal, že by se rád věnoval startupům. S několika přáteli založil společnost Loudcloud, která se věnovala webhostingu. Po dvou letech proběhlo IPO společnosti a nebylo zázračně úspěšné – přišlo v době po prasknutí dot-com bubliny a v okamžiku, kdy investoři nechtěli nakupovat. Loudcloud chtěl získat 200 miliónů dolarů, získal jen 150 miliónů.

V létě 2002 Loudcloud prodal své webhostingové služby firmě EDS za 65 miliónů dolarů. Nešlo o webhosting známý z Česka, kdy se od tisíců zákazníčků vybírá pár stovek za rok. Loudcloud poskytoval služby v oblasti enterprise a v okamžiku prodeje měl 50 klientů. Pod novým názvem Opsware se společnost začala soustředit na vývoj software pro automatizaci správy datových center a počítačových center. Zákazníkem se stal EDS, který měl po tři roky zaplatit za služby 50 miliónů dolarů.

Za pár let se z Opsware stala jednička na trhu a mezi jeho zákazníky je hodně zvučných jmen. Dnes HP oznámil, že kupuje Opsware za více než 1,6 miliardy dolarů. Marc si ke svým úspěchům připsal další a na svém velmi zajímavé blogu vyjádřil nadšení, že se jejich vize dostane k více společnostem a organizacím.

Za jak dlouho bude svět podobně psát o jeho dalším start-upu, o Ning?

Na serveru Planet Mozilla se každý den objeví takových zajímavostí, že to prostě Pavel nemůže všechno postihnout. Trochu mu pomohu…

Ve svém předchozím příspěvku jsem zmínil vývoj příští verze Eudory, která by ve formě rozšíření měla spojit uživatelské ovládání Eudory se sílou Thunderbirdu. Posteskl jsem si, že jsem zatím neviděl nic hotového ke hraní. Ale projekt Penelope není tak mrtvý, jak by to podle mých slov vypadalo. V Bugzille má projekt okolo 160 úkolů (vlastnosti, chyby, náměty), z nichž je několik vyřešených a na mnoha dalších se aktivně pracuje. Především však existuje pre-alfa verze rozšíření ukazující aktuální stav cesty k verzi 0.1. Ta by měla nabídnout import e-mailů a kontaktů, klávesové zkratky obvyklé v Eudoře a její základní nastavení včetně identit. Nicméně vývojáři sami přiznávají, že viditelný postup je pomalý, protože si úpravami vnitřností Thunderbirdu připravují půdu pro další práci.

Mitchell Bakerová, prezidentka Mozilla Corporation, už si také uvědomuje, že stav vývoje Thunderbirdu není ideální. Přiznává, že Thunderbird leží ve stínu Firefoxu a veškerého vývoje souvisejícího s Webem, a ptá se jak Thunderbirdu pomoci. Zatím nic víc než konstatování existence problému, ale ze správného místa.

Blake Ross (záznam v české WP) je v Americe známý jako dítě, které pomohlo na svět Firefoxu. Joe Hewitt kdysi rozchodil poslední verzi motivu vzhledu Modern, který byl výchozím pro Netscape 7 a který stále rád používám v SeaMonkey, a také je autorem populárního vývojářského rozšíření FireBug. Kluci spolu v roce 2006 založili společnost Parakey, která do dnešní doby nepředstavila veřejnosti snad vůbec nic. Jen Blake v rozhovoru pro IEEE nastínil, že dělá na čemsi, co setře rozdíl mezi operačním systémem a Webem, tj. jakémsi “web OS”. Startup Parakey se 18. července stal první firmou koupenou společností Facebook! (více též Google News) Oba koupení mladíci se už komentují na svých stránkách: Blake žertovně – odhaluje i architekturu Facebooku založenou na sqlite a iPhone =)) a Joe nadšeně. Gratuluji!

Zatímco počty stažení Firefoxu a Thunderbirdu jsou opěvovány hojně nejen fanoušky, ale i médii, o jiném softwaru okolo Mozilla.org není tolik slyšet. A přitom je čím se chlubit! Bugzilla 3.0 byla za dva měsíce od vydání stažena 86 000 krát! Představa byť jen polovičního počtu instalací mi přijde děsivá. All Your Bugs Are Belongs To Bugzilla.

Perlička na konec: subnotebook s možností předinstalovaného SeaMonkey – Kohjinsha SH Ultimate New Series. Krabička veliká 22 x 17 cm neváží ani 1 kg a obsahuje procesor od Intelu A100 na 600 MHz, 1 GB paměti, 100 GB HDD, dotykový display s rozlišením 1024 x 600 pixelů s možností připojení externího, touchpad, USB, WiFi, Bluetooth, LAN, a ještě zabudovanou videokameru. Pěkná hračička, že?

Francouzská služba XiTi Monitor čas od času vydá tiskovou zprávu, ze které jsou příznivci Firefoxu nadšení. Jiné to nebylo ani nyní, když se objevila francouzská zpráva o aktuálním podílu Firefoxu v evropských zemích (automatický překlad do angličtiny). Davy příznivců Firefoxu nadšeně jásají, vždyť ve Slovinsku se číslo povážlivě blíží 50 % a udávaný podíl v dalších 14 státech přesahuje 30 %! Podíl Firefoxu v ČR přesahuje podle XiTi 36 %, což je vynikající úspěch, který bych při dávném spuštění webu Přejděte na Firefox nečekal. Podívejte se na Firefox v Evropě sami, čím červenější, tím větší podíl (zdroj XiTi):

Ale je tomu opravdu tak? Asi úplně ne. Kdy jste se naposled setkali s měřícím kódem XiTi? Já jej ještě nikdy na českém webu nezahlédl, ale možná se jen špatně koukám. Kolik zahraničních webů hojně navštěvovaných běžnými českými uživateli používá XiTi? Obávám se, že jde o naprosté minimum. XiTi sice měří návštěvnost 285 tisíc webů, ale při letmém nahlédnutí do referencí jsem nenašel žádný, který je v Čechách populární. Jaké uživatele z Česka tedy XiTi měří a vyhodnocuje? Podle mého názoru jen početně omezenou skupinu nahodilých návštěvníků francouzských webů a některých webů v západní Evropě. V takovém případě je možné, že statistiky XiTi o uživatelích Slovinska či ČR mají řádově podobnou vypovídací hodnotu jakou by měly (naštěstí neexistující) statistiky TOPlistu nebo NAVRCHOLU.cz o uživatelích Beneluxu.

Poslední statistiky prohlížečů dostupné pro stejné období jak u XiTi, TOPlistu a NAVRCHOLU.cz jsou z loňského listopadu. XiTi měřilo jen předposlední listopadový týden a uvedlo 26,7% procentní podíl Firefoxu v ČR. Ve stejné době uvádí TOPlist přibližně 25,8 % pro všechny prohlížeče založené na jádře Gecko. NAVRCHOLU.cz za celý listopad změřilo necelých 19 % pro celé Gecko a 17,7 % pro Firefox. Čísla XiTi a TOPlistu jsou blízká, NAVRCHOLU.cz jsou nižší přibližně o 7 procentních bodů. Známá jsou také aktuální čísla pro 27. týden – 36,6 % pro Firefox u XiTi a 30,4 % pro Gecko u TOPlistu, tj. více než 6 bodový rozdíl.

Zdánlivý rozpor mezi uváděním podílu Firefoxu a podílu celého Gecka vysvětlil Tristan Nitot, prezident Mozilla Europe. Ve svém komentáři nové statistiky XiTi uvádí, že podle lidí z týmu XiTi je pod označením Firefox uváděn podíl všech prohlížečů založených na jádře Gecko. Firefox mezi nimi jistě tvoří většinu, ale je tu i postarší Mozilla Suite, SeaMonkey, Epiphany či Flock. Všechny tři služby uvádí shodně podíl Gecka, ale ani tak nejsou uváděné podíly srovnatelné, jde o jablka a hrušky.

Zatímco obě české služby měří podíl dle počtu návštěv, podle Nitota XiTi měří počet přístupů (hitů), tj. každé stažení měřícího obrázku. Počítání návštěv považuji za vhodnější metodiku, je na půli cesty mezi podílem prohlížečů mezi uživateli (tj. měření návštěvníků) a měřením podílu aktivity prohlížeče (tj. měření přístupů).

Podíl Firefoxu v ČR dle služby XiTi Monitor je podle mého názoru:

• sestaven na základě pravděpodobně malého vzorku českých uživatelů zahraničních webů,
• uměle zvětšen až o několik procentních bodů zahrnutím dalších prohlížečů s jádrem Gecko,
• měřen méně vhodnou metodikou počítání jednotlivých přístupů
• a přímo nesrovnatelný se statistikami českých služeb.

K čemu jsou statistiky XiTi Monitoru, co z nich lze vyčíst? Především jsou velmi úspěšným nástrojem marketingu služby XiTi, dále vyjadřují přijatelně situaci ve Francii a možná v několika dalších zemích, ale pro nás v české kotlině jsou užitečné jen jako indikátor trendu používání jednotlivých prohlížečů.

Upozornění: V minulosti jsem pracoval na vývoji NAVRCHOLU.cz a stále spolupracuji na rozpoznávání prohlížečů. Zároveň jsem byl aktivním členem projektu CZilla.

Pavel Cvrček provozuje svůj blog o Mozille na systému Bloguje.cz. Na stejném systému běží i postřehy Lukáše Petrovického, znovu, znovu a znovu na něm báječně píše Laco a občas něco utrousí i Michal Krsek. Všechny tyto zajímavé blogy mají jeden neduh: nepoužitelné názory.

Když píšu reakci na jejich příspěvky, svět vypadá růžově a nic nenaznačuje potíže. Odešlu vyplněný formulář a mohu začít čekat na odezvu od serveru. Opravdu hodně dlouho. Uplynou klidně 4 minuty, než se objeví rozkošný formulář:

Když se mi podaří písmena rozluštit a opsat z nepříliš kontrastního obrázku, následuje často zlatý hřeb celého systému a tím je prázdná stránka s jedinou otázkou:

cheat?

Netuším, kde dělám chybu, ale jakmile se tato fráze objeví, vím, že jsem reakci psal zbytečně. Je pryč, ani v SeaMonkey se k ní nelze vrátit. Reakce jiných projdou, samozřejmě nevím, kolik jich neprošlo. Zvláštní.

Je škoda, že blogy nelze pro jejich adresu neco.bloguje.cz snadno přestěhovat. Máte s Bloguje.cz podobné zkušenosti?

Aktualizace 17. 7. 2007, 18.20: Martin Malý prozkoumal chování a zjistil, že systém z neznámých důvodů považuje zrovna odkaz na můj web za identitu OpenId, načež systém setrvá v dlouhém zjišťování, které je ukončeno až timeoutem. Problém byl provizorně vyřešen podmínkou na doménu hauner.cz. Díky! Pokud se setkáte s podobným problémem, jako je popsán výše, obracejte se přímo na administrátora Bloguje.cz.

Reálný život mně odvádí od všeho spojeného s počítači a tak trochu vyprázdním frontu věcí, o kterých bych rád detailně napsal, ale nestihnu.

AOL vydalo druhou betu Netscape 9.0, která opravuje pár problémů nalezených v předešlé betě. Beta 2 je dostupná pro všechny hlavní platformy, založená je na Firefoxu 2.0.0.4 a trochu novější verzi Gecka.

U AOL se také pracuje na poštovním klientu postaveném na Thunderbirdu, jmenovat se bude Netscape Mercury. Příznivci Thunderbirdu mohou doufat, že nějaké vylepšení z Mercury se vrátí do repozitáře Mozilla.org. Ačkoliv Thunderbird zaznamenal již 50 miliónů stažení, celý vývoj stojí na dvou hlavních vývojářích, Scottovi MacGregorovi a Davidovi Bienvenuovi. MoFo sice loni oznámila spolupráci se společností QUALCOMM, která měla v první a nyní již uplynulé polovině letošního roku přinést novou verzi Eudory založenou na Thunderbirdu, ale o žádném hmatatelném plodu spolupráce jsem zatím neslyšel. Stav vývoje Thunderbirdu příliš netěší Brendana Eicha, který již v dubnu vyjádřil svůj nesouhlas s případným navyšováním investicí (čas, peníze, úsilí) do Thunderbirdu ze strany MoCo na úkor Mozilly 2 a Firefoxu. Upozorňuji, že to v žádném případě neznamená, že by vývoj Thunderbirdu měl snad skončit.

Firefoxu se velmi daří mezi jednotlivými uživateli, v Evropě dokonce tak, že Gerv Markham navrhuje vyhlásit Den Slovinska u příležitosti překročení 50% podílu Firefoxu na trhu prohlížečů. Ale situace ve velkých firmách podle mého odhadu není ideální a MoCo se této oblasti na můj vkus věnuje málo. Jediným mohykánem této oblasti je Michael Kaply, dlouholetý zaměstnanec IBM, který s Mozillou začínal prací na Netscape Navigatoru pro OS/2 a dnes se věnuje Firefoxu. Ve dvojici článků se věnuje překážkám a naopak výhodám Firefoxu v enterprise oblasti. Jako překážky vidí životní cyklus vydání (časté verze, relativně brzký End Of Life), služby a podporu (Bugzilla není vhodný prostředek pro korporace, stejně jako heslo “patche vítáme”, navíc je potřeba mít kam zavolat), obchodní hodnotu (podpora dvou prohlížečů je dražší), aplikace třetích stran a intranetové aplikace (intranet je jiný svět než Internet) a konečně umístění na koncové počítače a hromadné nastavení. Za výhody považuje systém rozšíření, možnost přizpůsobení, kvality Firefoxu jako platformy pro vývoj webu, otevřený kód i podporu otevřených standardů. Aby se situace zlepšovala, inicioval Michael vznik Firefox Enterprise Working Group. Pokud s Firefoxem trochu válčíte, připojte se k první telekonferenci 25. července nebo alespoň sledujte speciální blog.

V příspěvku Skutečné používání Opery jsem si povzdychl, že by průzkum používání chtělo provést i u Firefoxu. Přání se stává skutečností a tak vedle obvyklého oznamování PRDů vznikl Firefox Metrics Project. Za projektem, který je v plenkách, stojí parta studentů. Jejich cílem je vytvořit rozšíření, které by sebralo dostatek dat, aby se zodpověděly zvědavé otázky i našla místa k vylepšení Firefoxu. A mají i první ukázku.

Jako poslední odkáži na 12 věcí, které by měl Firefox ukrást Safari. Jejich počet se trochu různí, Des Traynor jich zprvu popsal 9, ale zahrnul i vykreslování písma a rychlost vykreslování HTML, později na základě reakcí uživatelů přidal další tři.

A pokud vás věci okolo Gecka vás nezajímají, koukněte se na lidský Tetris z Japonska.

Od podzimu mám nainstalovaný Mozilla Firefox, používám jej denně, ale nikoliv jako běžný webový prohlížeč. Mám v něm vypnuté veškeré jeho uživatelské rozhraní, tj. žádné nástrojové lišty, žádná tlačítka Zpět a Stop, žádná nabídka. Domovskou stránku mám nastavenou na Google Calendar, který má můj Firefox celý pro sebe.

Google Calendar se tak pro mně stává skoro desktopovou aplikací. Spustí se okamžitě po klepnutí na ikonku, mohu se do něj přepnout pomocí Alt+Tab jako do každé jiné aplikace a zároveň se mi neplete mezi ostatní taby prohlížeče. Vynikající.

Ale včera u mně Firefox skončil.
Continue reading “WebRunner aneb Gmail na desktopu”

V lednu přidali vývojáři do Opery nástroj pro zjišťování míry používání různých funkcí a předvoleb. Nejprve statistiky získávali od omezeného vzorku uživatelů, ve verzi 9.2 nabídli možnost účasti jedné setině uživatelů. Nyní mají výsledky.

• Možnost zapnout funkci Přizpůsobit šířce (Fit to Width) jako výchozí, která byla přidána na základě častého požadavku, reálně nikdo nepoužívá.
• Jen málo Poměrně hodně uživatelů si instaluje widgety, ale skutečně nikdo si je netřídí do složek.
• Předvolba Otevírat okna místo panelů je nejméně používanou předvolbou ze všech předvoleb panelů.
• Polovina uživatelů si mění adresu domovské stránky z výchozí.
• Stavový řádek je tak populární, že v Opeře zváží jeho zobrazení ve výchozím nastavení.
• Polovina uživatelů používajících Základní heslo (Master password) chce být o něj žádána pokaždé, když je potřeba, druhá polovina jednou za sezení. Jen jeden uživatel z tisíce si nastaví pevný interval, takže tato možnost bude asi vypuštěna.
• Zásuvné moduly (pluginy) a JavaScript používá více než 99 % uživatelů.
• Necelé dvě procenta uživatelů chtějí potvrzovat ukončení Opery. Podle vývojářů výchozí nastavení potvrzení otravuje více lidí, než kterým pomáhá.
• Veselá je situace u záložek: hodně lidí je téměř nepoužívá a naopak hodně lidí je používá značně.

Přesné informace z bojiště by mohly pomoci vývojářům Opery odstranit zbytečnosti a přiblížit ji běžným uživatelům. Pomůže to? Uživatelům ano, na tržní podíl Opery asi nebudou mít drobná vylepšení vliv. Bylo by ale skvělé provést podobný exaktní průzkum u Firefoxu.